Výlet do Luhu
Snažím se s Honzíkem každý den chodit na kratší procházky-ideální je,když společně výjdeme do lesoparku Luh-máme to cca 100 metrů od baráku stačí přejít jen přes cestu a most,projít kolem závory a jsem tam v lesoparku je udělaná nádherná naučná stezka-jsou tam dřevěné sochy zvířátek s popisem-začínáme u veverky a končíme u prasátka okruh má asi 1 km pro Honzíka tak akorát,ani moc ani málo,Jenže někdy Honzík prostě nechce nevím co se mu děje v jeho hlavičce,jestli ho bolínožičky je unavený,nebo je zklamaný,že další zvířátka tam už nejsou prostě se mi sekne a dál to nejde
zastavíme se začneme řvát
lehneme si na zem kamkoliv a kdekoliv-zde jsem ho aspoňodnesla na kraj silnice-naštěstí zde nejezdí auta-spíš jen výjmečně,když lidé jedou na chatky,kolem sebe kopeme,když ho chcete vzít tak vás pokope a pokouše,čekám 15 minut,než se trošičku zklidní
zapoměla jsem doma klokanku na Kačenku,takže to řeším tím,že káču pokládám na chvíli na zem,řvoucího Honzíka dávám do kočárku,čekám,až se zase zklidní a na něj posazuji Kačenku
Konečně jsme se zklidnili a už jenom pofňukáváme sem tam žduchneme do Kačenky,jedeme domů zbývá nám necelých 500 metrů.
a doma afekt pokračuje,řev,kopání,válení se po zemi,vysvléknout ho,ale prostě musím
svlékla jsem to nejnutnější a ukládám Honzíka k polednímu spánku,kakao odmítá háže po mě flašku.
Nakonec Honzík po 2 hodinovém afektu usíná vyčerpáním-hlavním spouštěčem,byla nejspíš únava + neznámý důvod-prostě se sekl a nešel dál na té cestě mohlo být cokoliv do jeho hlavičky mu prostě nevidím.
To zase byl vyčerpávající den pro nás pro všechny,ještě ,že to bylo takový kousek domů.
N. - proc?