Honzík

Konečně je čtvrtek.

Dnes k nám má přijet paní z aply.

Předevčírem jsme měli problém se sousedkou-v 9 večer na nás zvonila její dcera,jetli nemůžeme zklidnit Honzíka,že uspává dítě(2,5letou holčičku),Přítel ji sdělil,žwe také uspáváme a ona nám řekla,že takhle uspávání rozhodně nevypadá-honzík se totiš asi hodinu chlamal-protože mu žbluňkalo v bříšku a bylo to děsně srandovní-pořád lepší ,než kdyby brečel.Samozřejmě jak odešla a my se ho snažili uklidnit ,tak ze smíchu byl hodinový řev.Ještě jsme se k vůli sousedce pohádali,přítel mi vyčetl,že jsme měla Honzíka více utahat a jít s ním ven na delší dobu-(byli jsme venku 2x )-jsem mu řekla,že tohjle není prostě řešení,co budeme dělat,až bude pršet?a přece se kvůli sousedce nebudeme hádat.PRostě se musí smířit s tím,že Honzík je jiný ,než ostatní děti,chlap byl zaražený,smutný ,zavřel se na balkoně a kouřil  jednu cigaretu za druhou-vůbec netuším co se mu honilo v hlavě-do toho Honzík řval a Káčenka spala.Já šla umýt nádobí,

Ráno jsme vyslala přítele nakoupit,cestou potkal sousedku na autobusové zastávce,ale nevšiml si ji pršelo,přítel byl zamyšlený a sousedku neviděl.Sousedka se ozvala: My se nezdravíme?Tak ji pozdravil a omluvil se,že byl zamyšlený-Přítel má i silné dioptrie-řekla bych,že ji snad ani vidět nemohl.

Po chvilce přijela paní z aply-speciální pedagog-přivítala se s námi a S Honzíkem.Pak jsem si sedli do obýváku a povídali jsme si,Paní pozorovala Honzíkaa přitom se  vyptávala co dělá a jak se chová-do toho jsme se snažila Honzíka posadit na nočník,nechtěl pak uviděl plastovou lebku tak ji chtěl,později si vybral plastovou lopatku na úklid(dětskou) s tou běhal a mával,rozdováděl se-tak jsme mu dala na hraní jeho oblíbené značky,aby si sednul a zklidnil se-zabralo to.Do toho zvonek-jdu otevřít a za dveřmi sousedka,tak jsem ji pozvala dál,že je velice dobře,že jde že zde máme zrovinka návštěvu z aply,tak ať si poslechne co s honzíkem je,když od nás to nedokáže pochopit.Vysvětlila ji o co se jedná.Do toho nám sdělila sousedka,že na nás její dcera chtěla zavolat souciálku a že vlastně jde z toho důvodu aby nás nasměrovala k nějakému odborníkovi,že takhle to dále opravdu nejde.Snad nám dá už konečně pokoj a nebude na nás zvonit jako pitomá,že boucháme s dveřmi,nebo že Honzík brečí nebo se naopak nahlas směje.

Pak se vrátila zpět k Honzíkovi.Do toho Honzík dostal hlad tak si šel ke komunikačnímu panelu a nádherně ukázal práci s Voksem a to opakovaně-zachutnali mu slané tyčinky.

Poradila nám pár věcí jak uspávat Honzíka,jak ho naučit chodit za ruku,jak ho zastavit a přivolat.Byl to první člověk,který nám opravdu dokázal poradit.Dále nám sdělila,že Honzík se chová opravdu nestandartně,ale že ona nedělá diagnostiku,že to musí jiné pracoviště a doporučila nám 4 pracoviště ,kde tu diagnostiku dělají a dělají ji dobře.A že je hodně obtížné rozlišit vývojovou dysfazii od autismu-což víme.

dále nám řekla,že je perfektní,že Honza ukazuje a navazuje oční kontakt a napodobuje a hlavně rozumí tomu co říkáme a pak nám vlasntě řekla,že vše co děláme děláme dobře,že jsme důslední (no jak kdy,někdy povolíme)že má Honzík v tak útlém věku komunikační panel a knížku,že s ním děláme strukturované úkoly a snažíme se ho rozvíjet na maximum.(Škoda jen ,že to neslyšela také tchýně snad by mi dala pokoj s tím,že dělám z Honzíka krypla a že se mu nevěnuji a sedím jen na pc nebo spím)Péče o Honzíka a zároveň o malou Kačenku je velmi náročná jsou dny kdy se prostě nevyspím protože Honzík má nějakou noční můru,nebo Kačence rostou zoubky.Takže využívám každou chvilku,kdy obě děti spí,nebo se o ně může postatarat tatínek a jdu si lehnout-nádobí a to ostatní prostě počká-důležité je abych byla schopna jakž takž fungovat a nezhroutila se-párkrát se mi to už stalo a vždy z toho byl minimálně 2 denní výpadek.Kdy jsme nebyla schopna vstát z postele.

Nakonec jsme se rozloučili s tím,že kdyby jsme pottřebovali s čímkoliv poradit,tak stačí napsat,nebo zavolat a za 2-3 měsíce se uvidíme znova,také nám předala tabulku do které budeme zapisovat Honzíkové afekty-co jim předcházelo co se dělo během afektu a co bezprostředně po něm a kdo s Honzíkem byl-tohle by mě samotnou nenapadlo